Českí lesnícki výskumníci: Aktuálna situácia sa z hľadiska ochrany lesa javí ako priaznivá, poškodenie abiotickými činiteľmi najnižšie od roku 2014

„Je to až zarážející – posledních jedenáct let bylo podle globálních dat nejteplejších v historii měření, přesto zásadně negativní vliv na zdravotní stav lesů měly roky 2015 a 2018, naopak od roku 2020 můžeme průběh především jarního počasí považovat z lesnického hlediska za spíše příznivý.

Avšak jeden teplý a suchý průběh jara může přispět k oslabení porostů a rychle vrátit gradaci podkorního hmyzu, výkyvy klimatických systémů mohou přinést i rozsáhlá abiotická poškození větrem či sněhem. Nevíme kdy, ale to, že k takovým situacím dojde, lze předpokládat. Rovnováha v přírodě je tedy křehká.“ říká doc. Ing. Vít Šrámek, ředitel VÚLHM.

Jak jsou na tom naše lesy? S novými hrozbami mohou pomoci nové metody ochrany i monitoringu.

Data Lesní ochranné služby pokrývající cca 70 % celkové výměry lesů v ČR ukazují, že objem poškození dřevin meziročně významně poklesl, a to z 4,6 mil. m³ dřevní hmoty v roce 2024 na 3,0 mil. m³ v roce 2025. Dvě třetiny škod způsobily abiotické vlivy, zejména vítr a sucho. Zbývající třetina připadá na vrub biotickým činitelům.

Zde se situace stává zajímavou, neboť zatímco poškození smrku se opět snížilo o přibližně 45 % oproti roku 2024, ve zvýšené míře byly podkorním hmyzem napadány další, zejména jehličnaté, dřeviny. Šlo především o borovice a jedle, z listnatých dřevin pak jasan. Větší množství hmyzích původců poškození i jejich často odlišná bionomie zvyšují nároky na lesnický personál.

Silný byl v roce 2025 výskyt houbových patogenů. Množství dříví napadeného václavkami dosáhlo téměř čtvrtiny objemu smrkového kůrovcového dříví. Lesníci se častěji potýkali s listovými skvrnitostmi, z nichž nejvýznamnější představovaly sypavky na borovicích a padlí dubové. Bez výhledu na zlepšení situace pokračuje v celé ČR odumírání jasanu způsobené primárně houbovým patogenem voskovičkou jasanovou.

Možnosti, jak se vyvarovat poškození lesa abiotickými vlivy, jsou relativně omezené. Prudký rozvoj moderních technologií však nabízí mnohé praktické výstupy, které by mohly usnadnit a zefektivnit provádění opatření ochrany lesa před podkorním hmyzem i účinnost asanace napadené dřevní hmoty.

Právě na tyto metody se zaměřil odpolední blok letošního semináře Lesní ochranné služby „Škodliví činitelé v lesích Česka 2025/2026“, který se konal 23. dubna v Průhonicích.

Odborníci z akademické i komerční sféry zde představili metodiky zkoumání zdravotního stavu porostů založené na sběru dat prostředky dálkového průzkumu Země a možnosti zapojení umělé inteligence nejen do jejich vyhodnocování, ale například i do vývoje nových feromonových návnad pro hromadný odchyt kůrovců. Opomenuto nezůstalo ani využití nanotechnologií v ochraně lesa.

Více informací najdete ve Zpravodaji LOS 2026.

Link na celý článok: Odolnost lesů proti změnám klimatu závisí na jejich genetické rozmanitosti | VÚLHM