Borovica lesná je zastúpená v druhovej skladbe českých lesov 16-timi percentami: Drevina s vysokými adaptačnými schopnosťami, dôležitý je výber vhodnej proveniencie
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
V Českej republike je borovica lesná druhou najviac využívanou hospodárskou drevinou so zastúpením 16 % v druhovej skladbe našich lesov. Dôvodom je jej pestovateľská nenáročnosť, dobrý rast, kvalitné drevo a všestranné využitie dreva v stavebníctve i nábytkárstve. Avšak pestovanie porastov s nevhodnými provenienciami borovice lesnej zvyšuje pravdepodobnosť ich poškodenia abiotickými a biotickými škodlivými činiteľmi. Naopak používanie overeného reprodukčného materiálu znižuje riziko predčasného rozpadu hospodárskeho lesa. Téme sa venujú českí lesnícki výskumníci na svojej internetovej stránke.
Foto: Ing. Róbert Gombárik
Borovicové lesy na Záhorí
„Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.
Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.
Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice (ČR) a na Slovensku (SR) tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací (např. třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská) či ekotypů v rámci vertikálního členění (nížinná, chlumní, náhorní a horská).
Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě.
Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.
Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024,“ píše sa na stránke Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Link na celý článok: Slovenská borovice lesní roste v Čechách hůře než ta česká | VÚLHM (vulhm.cz)