Logo
Vytlačiť túto stránku

Odborník na podkôrny hmyz z Mendelovej univerzity v Brne: Lykožrút sa môže premiestniť o desať i viac kilometrov

Podkôrnik opäť trápi severné Čechy. Môže za to národný park, tvrdia majitelia lesov. Článok s týmto titulkom uverejnil český portál ZprávyAktuálně.cz, ktorý píše, že masívne nálety lykožrúta zaznamenali na severe Čiech predovšetkým v prvých dvoch teplých májových dňoch. Momentálne najhoršie na tom sú podľa Lesov ČR Lužické hory. "Ak by sa proti podkôrnikovi nezasahovalo, počas dvoch rokov zlikviduje smrekové porasty v tejto oblasti," obáva sa tajomníčka Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Marie Růžková. Tvrdí, že lykožrút sa v tejto lokalite rozšíril predovšetkým kvôli Národnému parku České Švýcarsko. Jeho správa sa pred dvoma rokmi rozhodla, že bude v národnom parku rúbať stromy kvôli podkôrnemu hmyzu len minimálne s výnimkou okrajových častí, kde park susedí s hospodárskymi lesmi. Pred rokom zanechala aj toho, pretože analýza ukázala, že šírenie lykožrúta je v okrajových častiach parku porovnateľné ako v okolitých lesoch.

Doporučený Ilustračné foto Ing. Ján Slivinský Ilustračné foto Ing. Ján Slivinský

Z článku na portáli ZprávyAktuálně.czvyberáme niekoľko zaujímavých pasáží a zverejňujeme link na celý článok:

Podle dalšího odborníka na kůrovce Otakara Holušy z Mendelovy univerzity v Brně to však skutečně možné je. "Když už je někde ohnisko kůrovcové kalamity, samozřejmě se bude šířit. V ohnisku je několik miliard kůrovců, a když mají dobré podmínky, jako je sucho, větrno a blízké smrkové porosty, mohou se šířit rychle a daleko," popisuje Holuša. Podle něj mohou kůrovci v dostatečném množství zdolat i jinak zdravý smrk, a pokud v okolí nejsou smrky, mohou napadnout například i borovici.

Kůrovec je sice schopný doletět jen stovky metrů, maximálně jeden kilometr, pokud ale fouká pro něj vhodný vítr, může se přemístit až na vzdálenost deseti a více kilometrů. "V naší současné krajině mají ideální podmínky pro to se šířit i na desítky kilometrů," vysvětluje Holuša. 

Chladnější a deštivější jaro zapříčinilo pomalejší vývoj a rozšíření kůrovce. Smrky, primární cíl lýkožroutů smrkových, jsou ale oslabené suchým a teplým počasím, které panovalo v letech 2014 až 2020. "Když je chladno, zpomaluje se dospívání kůrovce a zkracuje se období, kdy mohou žrát. Navíc čím je teplejší klima, tím více oslabený strom kůrovci 'voní' a tím více ho láká," upozorňuje Holuša. V teplejších letech zvládne kůrovec zplodit až čtyři generace potomků za rok.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kurovec-ceske-svycarsko/r~5c1d5dc4e09611eb878fac1f6b220ee8/

Prečítané: 465
(3 hlasov)
Lesmedium. All Rights Reserved.